Jak vytvořit web - část 6

Jak vytvořit web

Šestá část návodu Jak vytvořit web.

Každý z nás určitě někdy toužil mít svou vlastní webovou stránku, ale jak? Právě odpověď na tuto otázku a mnohem více se dozvíte v našich návodech Jak vytvořit web!

 

V čem je problém?

Začínající Internetoví autoři nejsou psychicky připraveni na smutnou pravdu:

• Stejná stránka se v různých prohlížečích může zobrazit odlišně.

Jako autor stránek na webu nevím, jaký prohlížeč bude můj čtenář používat. Můžu to jenom tušit. Proto nemá cenu specializovat se na jeden typ prohlížeče a stránky ladit jen pro něj. Obvykle je potřeba, aby stránky vypadaly stejně ve všech hlavních prohlížečích.

Svoje stránky byste vždy měli vyzkoušet alespoň na těchto prohlížečích:

• Internet Explorer 9
• Firefox
• Opera
• Google Chrome nebo Safari

Znamená to, že si Firefox, Chrome a Operu musíte nainstalovat. Explorer je na každých Windows už od začátku. Ostatní prohlížeče mít nemusíte, protože se chovají velmi podobně jako výše zmíněné.

Tolik ve stručnosti, níže proberu nejčastější prohlížeče a jejich specifika podrobněji. Ale napřed krátký historický úvod.

Proč se prohlížeče liší

Internet se zpočátku vyvíjel neuvěřitelně rychle. Podobně dynamicky se přetvářel jazyk HTML, tak aby umožňoval zařazovat do stránek nové a nové věci. 

Starší prohlížeče neumožňovaly stejné zobrazení stránek jako prohlížeče moderní, protože v době vzniku starších prohlížečů se prostě nevědělo, jak se budou stránky psát za pár let. Něco samozřejmě zůstalo stejné, ale  staré prohlížeče neumějí zobrazovat nové styly, skripty a jiné vychytávky.

Kromě oficiální verze jazyka HTML existovaly různé hybridní formy HTML a rozšíření HTML. Výrobci prohlížečů (zejména Microsoft) se snažili do svých prohlížečů zabudovat podporu nestandardních věcí, které byly teprve v návrhu nebo které si sami vymysleli. Čili interpretace jazyka HTML je závislá na prohlížeči, který používá čtenář (klient).

V poslední době se to trochu uklidnilo. Microsoft do Internet Exploreru 8 (který je nyní na podzim 2010 nejrozšířenější) zapracoval podporu některých důležitých standardů. Konkurenční prohlížeče Mozilla (Firefox), Webkit (Chrome) a Opera jsou na tom ohledně standardů ještě lépe.

Současné prohlížeče

 

Logo	Typ, verze	Rozšířenost	Vlastnosti
	Internet Explorer 7, 8, 9 a 10	27 % uživatelů	Dobrý prohlížeč, který býval de facto standardem. Verze 7 a 8 se liší pouze v detailech. Verze 9 už podporuje leccos z HTML 5 a CSS 3.
	Mozilla, FireFox a další klony Mozilly	28 % uživatelů	Velmi dobrý program označovaný obecně jako Mozilla nebo Gecko. Patří pod to i FireFox.
	Opera	5 % uživatelů	Velmi dobrý prohlížeč se zajímavým ovládáním.
	Google Chrome nebo Safari	39 % uživatelů	Prohlížeč vyvinutý Googlem, používá vykreslovací jádro Webkit. Velmi dobrý, jednoduchý a rychlý.

Standard, nebo optimalizace?

Kdo dělá internetové stránky, dostane se velmi brzy před dilema:

1. Mám dělat chudé, "standardní" stránky, které se dobře zobrazí ve všech prohlížečích,
2. nebo mám stránky odladit pro jeden druh prohlížeče (optimalizovat) a pak se jenom modlit, aby se to jinde zobrazilo správně?

Metoda optimalizace

Většina amatérů volí druhý postup -- prostě odladí stránku v jednom prohlížeči. Někteří autoři dokonce píší "tyto stránky jsou optimalizovány pro ten a ten prohlížeč". (Uživatelé ostatních nechť si trhnou nohou.) Nepište to tam, je to pakárna. Kdo má správný prohlížeč, je v pohodě, kdo má špatný, ten si kvůli vám nebude stahovat jiný. Ani nepůjde kupovat nový monitor.

Ačkoli optimalizace pouze pro jeden prohlížeč zní diletantsky, je často efektivním kompromisem mezi pracností a výsledkem (nekamenujte mě). Je totiž pravděpodobné, že se v jiných prohlížečích stránka zobrazí stejně. Až na občasné přetékající okraje, rozbitá menu a nefunkční skripty, což ale zas tolik nevadí (tedy jak kdy a jak kde).

Metoda jednoduchosti

Pokud by bylo na výběr jen mezi těmito dvěma přístupy, bylo by dobré držet se jednoduchých, chudších a standardních postupů a žádné šílenosti do stránek nezařazovat. To vůbec není špatná cesta! Existují ale i jiné metody.

Metoda pokusu a opravy

Autor udělá krásné stránky optimalizované pro jeden prohlížeč a pak si to zkouší zobrazovat v jiných. Najde-li chybu, nějak ji opraví. To je slušná metoda, leč docela pracná. Používají ji i profesionálové. V minulosti tím prvním zkoušeným prohlížečem býval Internet Explorer, od roku 2007 už se vyplácí psát primárně pro Firefox a teprve nakonec řešit vrtochy Exploreru.

Metoda znalosti verzí HTML a CSS

Autor, který ví, co může a nemůže použít, je na tom nejlépe. Pokud vytvoří na stránce něco, co by se ve starších prohlížečích zobrazilo špatně, udělá to tak, aby se v nich zobrazilo alespoň něco. Nejlépe je využít přitom CSS styly. Je to těžké na znalosti, ale jediné všeobecné.

Já jsem se přes metodu pokusu a opravy dostal k metodě znalosti. Jak plyne čas, zapomínám a uchyluji se k metodě jednoduchosti.

Rozlišení obrazovky

Když dělám důkladněji upravené stránky, často brečím nad tím, že nevím, jaké rozlišení bude můj čtenář používat. Mám dělat pro rozlišení 1024 bodů na šířku nebo jenom 800? Nebo méně? Možnosti řešení:

1. Nedělat důkladně graficky upravené stránky a vykašlat se na to, jak vypadají
2. Dělat stránky tak šikovně, aby na šířce nezáleželo (udělat je "gumové" aneb "s plovoucí šířkou"). Dá se to (hodně pomáhají styly), ale přináší to některé komplikace, hlavně pokud bude stránka obsahovat pevně široké prvky (reklamy, obrázky, složitější grafiku). Druhý problém jsou velmi široké monitory (všechno nad 1280 bodů), kde jsou pak řádky textu příliš dlouhé a dají se špatně číst. Kvůli gumovosti je důležité pracovat s procenty, ale kvůli čtení nepoužívat stoprocentní šířku.
3. Uzavřít celou stránku do stylovaných divů s pevnou šířkou (nejčastěji 760 nebo 980 bodů), které lze navíc i vycentrovat. Všechno ostatní potom odehrávat uvnitř tohoto oddílu s nastavenou šířkou. Toto řešení je kritizováno majiteli mobilních počítačů s malým displejem, v nichž se musí horizontálně scrolovat. Majitelé velkých monitorů naopak mají na obrazovce hodně prázdna. Já toto řešení doporučuji, protože je dobře předvídatelné.
4. Dělat stránky omezeně gumové tak, aby upravovaly šířku podle šířky prohlížeče, ale nad určitou šířku aby nešly. Je potřeba zapojit styly max-width. Ale to je spíš pro profíky.
5. Od roku 2012 profesionálové používají tak zvaný responzivní design. Zakládá se na použití relativně pokročilého stylování pomocí tzv. media queries. Ještě jsem se to sám nenaučil, takže to tady ještě nemám popsané.

Začátečníkům doporučuji přístup s textem na sto procent šířky (případně to vůbec neřešit), mírně pokročilým doporučuji stylování na pevnou šířku. Do budoucna budu svoje weby asi dělat responzivním designem.