JAK UDĚLAT VIR

Tipy, triky, návody a novinky ze světa IT


 

Jak vytvořit web - část 4

Jak vytvořit web



Čtvrtá část návodu Jak vytvořit web.

Každý z nás určitě někdy toužil mít svou vlastní webovou stránku, ale jak? Právě odpověď na tuto otázku a mnohem více se dozvíte v našich návodech Jak vytvořit web!




 

Přípona htm nebo html?

Přípona užívaných souborů je skoro lhostejná, ale doporučuju používat příponu html. Html je standard, ale když přišel  Bill Gates s Windows 3.11, potřeboval trojpísmennou příponu, tak vymysleli htm a od té doby se dá používat oboje. Kvůli chybějícímu "l" na konci adresy někdy napíšu špatný odkaz. Také můžete zkusit, když budete mít při brouzdání špatnou adresu, změnit htm na html nebo naopak, mohl to splést autor.

 


Jména souborů

Svoje HTML soubory byste měli pojmenovat podle následujících zásad:

  • Nepoužívejte češtinu ve jménech souborů a adresářů. Jestli to někde funguje, neznamená to, že to bude fungovat všude. Název stránky kočička.html je nešťastný. Lepší je kocicka.html
  • Nepoužívejte mezery. Musíte-li odkázat na soubor s mezerou, musíte v adrese mezeru nahradit řetězcem "%20". Například soubor hezke odkazy.html se odkazují jako
    hezke%20odkazy.html.
    Je to ale děsná otrava. Proto všude, kde chcete ve jménu souboru naznačit mezeru, dejte mínusko, např. hezke-odkazy.html (dříve jsem doporučoval podtržítko, ale Google to pak nepochopí jako dvě slova).
  • V názvu souboru se nesmí používat znaky / \ * : ? # < >.
  • Doporučuji zadávat všechna jména souborů malými písmeny. To je jenom doporučení. Ale hodí se to. Adresa k souboru je totiž case-senzitivní, což znamená, že záleží na velikosti písmen (podle standardu, v praxi na linuxovských serverech, kterých je většina), takže se můžete zadáním špatné velikosti písmenka snadno splést. Máte-li nějakou svou konvenci (např. jenom malá písmena), tak se nespletete. 
  • Používejte taková jména, u nichž poznáte, co soubor obsahuje. Soubory se jmény typu sdsfo24x.html nejsou to pravé. Na druhou stranu jsou pochopitelná jména souborů typu kapitola1.html (2, 3 atd.) třeba u stránek seriálů, které se už nebudou měnit.




Adresáře

Soubory webu si můžete ukládat do adresářů, jak jste zvyklí u normálních souborů. Všechny soubory byste měli mít na serveru v jednom adresáři a v jeho podadresářích. Je pak vlastně jedno, kolik si uděláte vnořených podadresářů a jak to budete dělat. Jde o to, abyste v tom měli přehled. Mám jen několik málo doporučení:

  1. Pro jména adresářů platí totéž, co pro jména souborů: bez mezer, háčků atd., nejlépe malými písmeny. Obzvlášť zdůrazňuji srozumitelnost -- jméno adresáře je nyní vlastně součást adresy.
  2. Nedělejte příliš složitě zanořené struktury. Napsat relativní odkaz v hustém stromu není úplná sranda.
  3. Není chybou nechat všechny soubory ve stejném adresáři. Problém pak občas nastává pouze při použití FTP - adresáře s mnoha položkami se pomalu načítají. A hlavně jde o to, abyste se v tom po čase vyznali.
  4. Je zvykem dávat obrázky do speciálního adresáře, já ho mám třeba nazvaný "images", to občas usnadní práci, třeba kopírování na server nebo analýzu logování.
  5. Soubory, které už nebudete měnit, si dejte do samostatného adresáře. Usnadní vám to aktualizaci, správu a nahrávání webu na server. V mých webech se ten adresář například jmenuje "archiv".




Relativní a absolutní odkazy

Absolutní adresa je taková, že když ji vyťukáte do prohlížeče, tak se vám stránka zobrazí. Říká se tomu URL. Relativní adresa je taková, která neobsahuje takové to http://www.blabla.cz/, ale rovnou obsahuje jméno souboru, umístěného ve stejném adresáři (složce) nebo jméno adresáře a pak /jméno souboru. Z toho plyne, že relativní adresa závisí na tom, odkud je použita.

Například tento soubor má absolutní adresu http://www.mujweb123.cz/soubory.html. Z hlavní stránky www.mujweb123.cz na něj vede relativní odkaz zapsaný jako <a href="soubory.htm">. Pokud prohlížeč narazí na relativní odkaz, tak ví, že před něj má přidat cestu k aktuální stránce (čímž si jej převede na absolutní).

Je dobrým zvykem dávat do HTML stránek odkazy relativní v rámci jednoho webu. K čemu je to dobré: můžete množinu několika stránek přenést někam třeba na disketě a všechny odkazy budou fungovat. Změníte server a nedá vám to žádnou práci. Kdybyste tam všude psali http://mujserver.cz/..., tak se při změně serveru zblázníte. Relativní odkazy budou fungovat i těm, co si to postahují na disk. Jednoduše řečeno jsou relativní odkazy stabilnější.

Absolutní odkazy je nutné použít vždy, kdy se odkazovaná stránka nachází na jiném serveru.


 

Kontrola odkazů

Existují programy, které dokáží zkontrolovat, jestli nemáte na svých stránkách odkaz na neexistující stránku (FrontPage, HomeSite, Xenu). To se hodí, zejména pokud často přejmenováváte nebo přesouváte soubory (měníte URL).




Přesouvání a přejmenování souborů

Když soubor přesunete nebo přejmenujete měníte mu URL, tedy adresu. Proto byste tedy měli  zároveň změnit adresu všech odkazů, které na přesunutý soubor odkazují. U starších zavedených stránek to může být tvrdá dřina a navíc se při přejmenování často nasekají chyby. Jak to řešit:

  • Nepřesouvejte a nepřejmenovávejte soubory zbytečně.
  • Na starém místě raději nechejte nějaký čas kopii, ať to nehlásí chybu 404 nenalezeno.
  • Prevence: neodkazujte stránky příliš hustě, nedělejte pavučinu, ale strom. Potom to stačí změnit na dvou třech stránkách, ne na sedmi.
  • Kdo používá FrontPage, Dreamweaver, HomeSite nebo jiné moderní editory, má usnadněnou správu vlastních souborů, protože tyto programy umí při přejmenovávání souborů změnit všechny odkazy mířící na přesouvaný soubor.
  • Dost drastický způsob je změna všech vlastních odkazů na změněný soubor pomocí programu, který umí prohledávat adresář a měnit v něm jeden řetězec na druhý. Pokud vím, umí to UltraEdit, HomeSite, či PSPad, nebo si můžete napsat jednoduchý skript v Perlu, Sedu nebo Vimu.
  • To je řešení odkazů z vlastních stránek. Jestliže ale na přesouvanou stránku odkazuje někdo cizí, musí se mu napsat a požádat, aby změnil odkaz.

Je potřeba si uvědomit, že i po opravě všech odkazů nemusí čtenář stránku nalézt. Je to tím, že stránka, ve které kliknul na odkaz, se může načíst z klientovy cache paměti, takže neopravená.

Další problém pro přesunuté stránky představují vyhledávače. Některé z nich nekontrolují příliš často, kam se která stránka poděla, takže to potom čtenářům bude hlásit 404 nenalezeno.

Profíci tyto s problémy přesouváním souborů umějí řešit po přejmenování/přesunutí souboru ještě přesměrováním na straně serveru. Při požadavku na staré URL server odpoví (HTTP protokolem), že zdroj byl přesunut, a rovnou napoví správnou adresu, na kterou prohlížeč automaticky přejde. Takové přesměrování se nastavuje na serveru (obvykle jej musí nastavit správce, ale dá se to udělat i v souborem .htaccess příkazem Redirect nebo složitěji přes mod_rewrite), ale není to fakt nic pro začátečníky. Zopakuji tedy doporučení:

  • Nepřesouvejte a nepřejmenovávejte soubory zbytečně.




Domácí kopie

Pokud budete mít aktuální verzi stránek jenom na Internetu, budete mít problémy minimálně se zálohováním. Je výhodné mít doma nebo v práci na svém počítači kopii stránek a to ať už jste nebo nejste připojeni. (Je to ideální volba, pokud připojeni z domova nejste, tak jsem to dělal dva roky.)

Veškeré změny je třeba provádět jen na té domácí kopii a aktualizaci vždycky provést zkopírováním změněných souborů na server (klasicky FTPéčkem, ale i jinak). Tuto praxi navíc podporují programy Dreamweaver, FrontPage, EasyBlog a další.



 



 
02.01.2014 12:06:21
newexer
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one